Botanická, poetická, vymáchaná

Sláva! Vesmír se nám zvětšil o kilometr. To znamená, že můžeme na procházky v kilometrovém okruhu. Ale, pozor tyhle procházky nejsou žádná banalita, pro mě je to poezie a drama, je to vzrůšující dobrodružství. 

Humna

Za humny máme dubový hájek s vysokou trávou a tam kvetou blankytně modré zvonky! Jen tak, úplně jako by se nechumelilo, ale ono se trochu chumelí a na tý louce zelený rostou ty nejněžnější bílé kvítky a růžové divoké pivoňky a mé srdéčko plesá a já nevěřím svým očím.

Cesta na nákup

Kopretinové království. 

Zdravím vlčí máky, a povídám jim, že nejlepší červená je ta vlčí. 

Chrpy, sesedám z kola a trhám si nebesky modrou vůni a krásu. Někdo se na mě dívá. Hora, se dívá a já na ní, jak jí olizujou mraky. Světlo a stíny na gigantické krasavici. Dneska vám to obzvlášt´ sluší. 

Projížd'ka na kole

Musím se zastavit u stáda krav. Jsou černé a olizujou svoje šedé telátka. Bučí a funí, bílý býk si mě ředitelsky změřil. Ještě, že je mezi náma kamenná zídka a starý pán, který je asi dobře zná.  Jedu dál a zase zastavuju. Ted' je tu fialová louka. 

Výpravička s dětmi

Tam kde, to zurčí a kde tenisky vymáchati můžeš. Horský potůček se zlatým písečkem je naše místo. Děti jsou mokrý a št'astný. Máme vymácháno, tak se jde domů.

Bydlíme v krásném místě, trochu mi to připomíná pobřeží, tady, ale místo moře a pláže se setkávají svět hor, pastvin a luk s rozrůstajícím se městečkem s nepodhorskou, chladně bílou a šedou urbanizací...Ty krávy to tu, ale hodně zlidšt'ují.

jak si správně přivonět ke květině

správné Fúúúúúúúú